Demokratičtí senátoři zahajují vyšetřování rostoucího dopadu datových center na energetické náklady domácností. Žádost pod vedením senátorů Elizabeth Warrenové, Chrise Van Hollena a Richarda Blumenthala míří na největší technologické společnosti – Google, Microsoft, Amazon, Meta – spolu s předními vývojáři datových center. Zákonodárci požadují transparentnost ohledně spotřeby energie, plánů expanze a lobbistických snah ovlivňujících místní předpisy, přičemž odpovědi mají být do 12. ledna.
Rostoucí cena elektřiny
Vyšetřování přichází uprostřed celostátního nárůstu cen elektřiny, přičemž účty letos vzrostly o 13 %. Stárnoucí infrastruktura a extrémní počasí sice hrají roli, ale rychlý rozvoj datových center – poháněný generativním boomem umělé inteligence – je významnou hnací silou. Velice často přenášejí zvýšené náklady na infrastrukturu na zákazníky, když staví nové elektrárny a přenosová vedení, aby uspokojily rostoucí poptávku. To vytváří situaci, kdy domácnosti efektivně dotují energetické potřeby technologických gigantů za bilion dolarů.
Skryté dohody a neprůhledné praktiky
Situaci komplikují zákulisní dohody mezi technologickými společnostmi a utilitami, často skryté pod dohodami o mlčenlivosti. Vývojáři datových center se často vyhýbají zveřejňování informací o nájemcích, což ztěžuje posouzení skutečné finanční zátěže spotřebitelů. Nedostatek transparentnosti vyvolává obavy, že by rezidentní zákazníci mohli být nuceni platit účet za energetické projekty zahájené pro obsluhu těchto nemovitostí, i když se trh s umělou inteligencí ochladí.
Rostoucí poptávka, nejistý dopad
Datová centra v současnosti spotřebovávají více než 4 % elektřiny ve Spojených státech a předpokládá se, že toto číslo vzroste do roku 2028 na 12 %. Rostoucí složitost úkolů umělé inteligence dále zvyšuje nároky na energii. Někteří tvrdí, že zvýšená poptávka by mohla snížit průměrné maloobchodní ceny prostřednictvím sdílení nákladů, ale tento trend nepřiměřeně prospívá velkým nerezidentním zákazníkům, jako jsou samotné technologické společnosti. Dlouhodobý dopad na ceny bydlení zůstává nejasný, protože aktuální údaje pokrývají pouze roky 2019 až 2024 a prudší nárůst poptávky by mohl tento vzorec narušit.
Dopis senátorů se snaží odhalit souvislosti mezi firemní expanzí, cenotvorbou služeb a spotřebitelskými výdaji. Toto šetření zdůrazňuje důležitou otázku: Jak digitální infrastruktura roste, kdo nakonec zaplatí cenu za pokrok?
